Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vznik státu cestou odtržení (secese) od existujícího státu
Bílý, Adam ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Vznik státu cestou odtržení (secese) od existujícího státu Tato práce se pokouší zmapovat současné teoretické přístupy ke státní secesi, jakož i prozkoumat přístup mezinárodního práva k této problematice. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část sestává ze čtyř kapitol a pokrývá základní definici a další aspekty státu, jako jsou prvky státnosti, vznik státu, teorie uznávání státu, de facto a de jure státy, státní sukcesi v mezinárodním právu, atd. Poté se posouvá k úvodu tématu secese jako takové. Nabízí několik definic secese, dělí secesi na typy, poskytuje krátkou historii secese a rozebírá koncepty, jako právo národů na sebeurčení nebo princip územní celistvosti. Poté práce pokrývá řadu takzvaných explanatorních teorií secese. Explanatorní teorie se pokouší popsat různé prvky, jež ovlivňují secesi. Poslední kapitola první části popisuje tři takzvané normativní teorie secese. Normativní teorie se, na rozdíl od explanatorních teorií, pokouší definovat, za jakých okolností může být secese považována za ospravedlnitelnou. Druhá část této práce je rozdělena do tří kapitol. Každá kapitola je případovou studií určité secese. První popsanou secesí je secese Kosova. Zvláštní pozornost je věnována poradnímu posudku Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. Poté...
Diplomatické a konzulární styky území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou
Jakubec, Aleš ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce si dává za cíl analyzovat problematiku vzniku státu jako nejdůležitějšího subjektu mezinárodních vztahů, pojem mezinárodněprávní subjektivity a především území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou. Práce podrobně rozebírá problematiku vzniku a uznání státu a právo národů na sebeurčení v kontrastu se zásadou územní celistvosti. V praktické části zpracované kvalitativní analýzou je rozebrán případ Kosova a Západní Sahary. Je popsán průběh osamostatňování, současná situace i diplomatické styky obou entit. Je nastíněno, co Kosovo a Západní Sahara dělají pro zlepšení svého uznání, i jaké důvody vedou státy k tomu, že některou entitu uznávají a jinou ne. Práce se dává za cíl sjednotit názory na problematiku osamostatňování a uznávání nově vzniklých území a ukázat rozdílný přístup k osamostatňování Kosova a Západní Sahary mezinárodním společenstvím.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.